Rozpustadlo
fáze (kapalina, plyn nebo plazma), která rozpouští pevnou, tekutou nebo plynnou látku za vzniku roztoku. Nejbežnejší rozpúšadlo v každodenním živote je voda. Z ostatních bežne užívaných rozpouštedlum patrí zejména organická rozpouštedla. Zvycajne mají rozpouštedla nízkou teplotu varu a snadno se odparují, nebo mohou byt striperu, pricom zanechají rozpuštenou látku. Rozpouštedla by nemela reagovat s rozpuštenými slouceninami, mely by byt inertní. Rozpouštedla mohou být také použity pro extrakci rozpuštených složek ze smesi. Nejbežnejším príkladem je príprava kávy nebo caje pomocí horké vody. Rozpouštedla jsou zvycajne ciré a bezbarvé kapaliny a vetšina má charakteristický zápach. Koncentrace roztoku je množství rozpuštené látky v urcitém množství rozpouštedla. Rozpustnost je nejvetší množství urcitej látky, které lze rozpustit v urcitom rozpouštedle za dané teploty. Organická rozpouštedla se používají hlavne pro chemické cištení (napr. tetrachlorethylen), jako redidla do barev (napr. toluen, terpentýn), jako odlakovac na nehty, rozpouštedla na lepidla (aceton, methylacetát, etylacetát), na odstranování skvrn (hexan, petrolether) , v cistících prostredcích, parfému (ethanol) av chemické syntéze.